Podzimní procházka za sychravého rána byla naším dopoledním programem v úterý 13.října. To jsme se vypravily na náš druhý podzimní výlet. Podzimní ráno nás sice trochu překvapilo zimním chladem, ale všichni jsme byly náležitě vybaveni i na nepříznivé počasí. Pé, co jsme se sešly v Miracle childhood, teple se oblékly a nasadily reflexní vesty, mohly jsme vyrazit.
Cestou jsme pozorovaly okolí – míjely jsme stavbu domu, kde mnohé zaujaly stavební stroje, poznávaly stromy, dávaly jsme pozor na přechodech pro chodce a trénovaly jsme chození po chodníku ve dvojicích. Tentokrát naše cesty nevedly tak daleko. Příjemnou procházkou jsme došly do Žlutých lázní u Vltavy. Ihned za vchodem pozornost dětí upoutaly dvě dřevěná zvířata – lev a nosorožec, na které se s velkou vervou snažily vylézt. Některým se to podařilo vlastní silou, jiným jsme trochu pomohly, aby si též užili výhled ze zvířecího hřbetu ;).
Jen co jsme seběhly po schodech dolů a proběhly „tunelem“ z keřů se nám otevřel výhled na řeku a záhy jsme již zahlédly ohradu se zvířaty, za kterými jsme se sem vypravily. Nedočkavci se rozběhly vpřed a my ostatní jsme je následovaly. Největší z přítomných zvířat byl oslík a bílý poník. Ti na nás shlíželi přes ohradu. Ostatní zvířátka vykukovala mezerami v dřevěné ohradě. Poznaly jsme huňaté ovce, rohaté kozy a také dalšího malého oslíka.
Chtěly jsme zvířátka nakrmit, ale bohužel jsme nenašly slibovaný automat s krmivem. Tak jsme se posilnit šly alespoň my. Usadily jsme se na lavičkách pod javory a pustily se do dobrot, které jsme vylovily v našich batůžcích. Tyhle venkovní svačinky jsou jiné než klasická denní svačina ve školce. Každý si přinese něco jiného. Je krásné vidět, že se děti o své dobroty rády rozdělí s ostatními a pokud mohou, ochutnávají co si kdo přinesl.
Nic se neděje, pokud si někdo svačinu zapomene. Lucka je vždy vybavena a přidá též něco k zakousnutí.
Po náležitém posilnění jsme se trochu zahřály pohybem. Všichni pobíhaly po louce, honily se a schovávaly se za stromy. Pozorovaly jsme také veslaře, kteří na řece trénovali a labutě, které připluly ke břehu. Nicméně i přesto, že jsme byly dobře oblečeni, zima byla opravdu lezavá. Rozhodly jsme se tedy pro návrat autobusem. Čekání na zastávce jsme si krátily vyhlížením, kdy už autobus dorazí. V autobuse děti vesele opakovaly jména zastávek, které jsme míjely. Od zastávky jsme to měly už je kousek a těsně před školkou jsme se s radostí rozběhly dovnitř. Do oběda jsme ještě měly chvíli čas a mohly se pustit do nějaké práce. Z pobytu na čerstvém vzduchu nám ale velmi vytrávilo, tak jsme zvolily variantu dřívějšího oběda
Všichni se těšíme, až příště zase podnikneme nějaký výlet.
